V první řadě si musíme vyjasnit, že co je opravdová příčina tvého zdravotního stavu. Pokousel tě klíště? Možná. Ale to samo o sobě ještě nic neznamená. V našem těle existují triliony vědou objevených i neobjevených mikroorganismů. A každý den k nim přibývají nové a nové.
Namlouvat si, že za všechno může jen jeden druh bakterie (borelie) je velmi povrchní závěr. Tato bakterie je poměrně málo virulentní (agresivní) a na světě existují stovky milionů lidí, kteří ji v sobě celý život nosí aniž jim způsobovala i jen nejmenší problémy.
Totéž platí i pro ostatní známé přidružené koinfekce jako bartonella, babesia, chlamydie, mykoplazma, rickettsie atd … Agresivní hubit pouze tyto patogeny v chronické fázi je tedy cesta do slepé uličky a má smysl pouze při včasné nákaze, nebo když už opravdu nic jiného nepomáhá.
“Před tím, než začnete někoho léčit, zeptejte se ho, zda je ochoten vzdát se toho, co ho k nemoci přivedlo”
Hippocrates
Trvalo mi to několik let, než jsem opravdu v nejhlubší podstatě a ve vědeckých souvislostech pochopil to, co už všichni dávno povrchně víme …. A sice, že tou opravdovou a pravou příčinou téměř všech zdravotních problémů je STRES! Samozřejmě existují i jiné příčiny, ale stres je dominantní. Pokud ho neodstraníme, nejenže otevíráme okno novým onemocněním, ale ani léčení těch starých prostě není možné! Ještě jednou opakuji: tělo se v chronickém stresu prostě vyléčit nedokáže!
Stres je historicky přirozená ochrana těla před akutním nebezpečím (například predátorem). Způsobuje uvolňování hormonů (kortizol, epinefrin ..), které aktivují připravenost na útok, nebo útěk. Zvyšuje se aktivní připravenost svalů, krevní tlak, puls, dýchání, pocení, pozornost …. Tento dočasný stav ale zároveň snižuje funkčnost trávení, imunity, regenerace, spánku atd ..
Problém nastává, když je tento stav stresu trvalý (chronický) . Stres v práci, strach o finanční zabezpečení, nefunkční partnerský vztah, nenaplnění, stagnace … .. Permanentní vylučování stresových hormonů začne atakovat i ostatní systémy jako kardiovaskulární, respirační, atd …. A tady začíná začarovaný kruh (spirála) směrem k nemoci. Snížená imunita umožní vstup nebo přemnožení patogenů (jako například borelií) a rozvoj infekce. Ta zase způsobí zánětlivou reakci. A ta zase symptomy. Ty zase ještě větší stres, ještě horší imunitu, hormonální disbalans a mnoho dalších přidružených onemocnění … A úpadek zdraví začíná 🙂
Nyní si řekneš, že to co tu píšu není nic nového a že toto staré a nudné klišé o tom, že stres škodí ovládají už i malé děti na pískovišti. Jenže to je velký omyl! Ve skutečnosti jen málokdo zná ozajsnú hlubokou příčinu chronického stresu … A tou je STRACH !. A hlubokou příčinou strachu je zase trauma!
Takže meditace, dýchání a všechny možné antistresové techniky jsou sice velmi důležité (sám jejich často používám), ale neřeší jádro problému. A tím pádem ani neřeší příčinu nemoci. Pouze potlačují důsledky – symptomy.
Strašpytlík (fearer)
Jelikož se jedná o relativně komplexní kauzální systém příčin a následků, sebral jsem papír a udělal náčrtek panáčka, kterého jsem nazval Fearer (strašpytel) a na kterém ti vysvětlím souvislosti člověka řešícího zdravotní komplikace. Náčrtek Fearera jsem v tomto případě přizpůsobil konkrétní pro boreliózu. S kreslením mi pomohla kamarádka Kika, za což jí velmi děkuji.
Takže všechno to začíná nějakou traumou. Ať už zjevnou nebo skrytou, individuální nebo kolektivní, vrozenou nebo způsobenou. Traumu většinou člověk do hloubky nepochopí, takže ji zpracuje negativně. Z toho pramení neláska a separace od celku. Zde začínáme vnímat druhé bytosti jako konkurenci, ne jako jednotný celek. Jako ochrannou skořápku si člověk vytváří falešnou identitu, ego. A z ní pramení všechny stresové situace jako strach, hněv, smutek, chtíč, lpění ….
Takže, pokud se chceme začít léčit, potřebujeme minimalizovat stres. Pokud chceme minimalizovat stres, musíme odstranit jeho pravé zárodky – trauma a strach. Ne ho jen zmást pod koberec a tvářit se, že jsem v klidu 🙂
Souvislosti mezi traumatem, stresem a nemocí se desítky let profesionálně věnuje lékař Dr.Gabor Maté. Doporučuji si prohlédnout od něj pár přednášek, kde najdeš spoustu brilantních postřehů. Začít můžeš například tímto mini dokumentům why you are in pain.
Všiml jsem si, že lidé, kteří onemocní na „boreliózu“, jsou většinou snaživců a perfekcionisté dodržující zásady zdravé životosprávy. Žijí někdy až příliš úzkostlivě odpovědný způsob života. Nezpůsobil jim však právě tento styl života nemoc? Není jejich chtíč o společenské uznání a dokonalost náhodou příčinou jejich chronického stresu a ten zase příčinou onemocnění? A není jejich snaha o rychlé uzdravení zdrojem ještě většího stresu?
Strach
Takže už známe souvislost trauma -> strach -> stres -> choroba. Co s tím teď uděláme? Ideální by bylo reframovať (pozitivní zpracovat) trauma, tedy vyřešit příčinu a tím pádem změnit celé vnímání z postavičky Fearera (strašpytlík) na Healer (léčitele).
Avšak dlouhodobá a nekorigovaná trauma způsobuje i fyzické změny mozkových struktur. Dá se to přirovnat k vyjetých kolejnicím, které je třeba „vyjet“ jiným směrem. Nedá se to tedy udělat jednorázovým racionálním pochopením. Vyžaduje si to různé terapeutické přístupy se zkušeným terapeutem.
U pragmatických a skeptických lidí (jako je většina borelikov) si taková změna vyžaduje spíše dlouhodobý proces, systém a disciplínu. Jde o princip „loupání cibule“, kde pracujeme po vrstvách – od nejsvrchnější až po jádro. Od důsledku až po příčinu. Existuje mnoho způsobů jak pracovat se strachem a jeho hlavními přidruženými emocemi jako je hněv, smutek, chtíč a lpění.
Mé oblíbené techniky pramení z pochopení, že ve skutečnosti o nic nejde, protože:
- i tak jednou „zemřu“ (všechno nakonec dobře dopadne), tak proč bych měl mít strach?
- nejsem až tak důležitý! – ve vesmíru je více než 17 miliard planet podobných zemi. Země je v porovnání s jinými planetami tedy jen zrníčko v písku. Na zemi je cca. 8 miliard lidí, takže já jsem jako jedno zrníčko písku na Sahaře. Jsem tedy zrníčko v zrníčku => nedůležitý 🙂
- „tato realita je pouze iluze“ (A.Einstein). Poměrně hodně vědců se v poslední době shodují v tom, že s největší pravděpodobností žijeme pouze ve fikci – ve virtuální realitě. Něco jako počítačová hra. To znamená, že vše co považujeme za hmotné je pouze simulace a ve skutečnosti to neexistuje. Ani „borelióza“.
Jelikož tedy o nic nejde, tak proč se strachovat, zlobit a truchlit? Proč mít chtíč a na všem lpět? Proč se stresovat a znemožnit tak léčení?
“Nakonec vše dobře dopadne. A když ještě vše dobře nedopadlo, tak potom ještě není konec“
J. Lennon
Přesvědčení / realita
Tvé přesvědčení (nebo víra) nejsou realita, ale ti ji vytvářejí. Je velmi důležité mít v nich pořádek, protože citelně ovlivňují kvalitu tvého života a tím i zdraví. Není tak podstatné, zda jsou pravdivé (nikdy totiž nevíme, co je skutečná pravda), ale zda ti slouží, nebo škodí. Proto je důležité zbavit se toxických přesvědčeni a podporovat ty zdravé. Jejich prospěšnost nebo škodlivost, snadno rozeznáš podle POCITU, který máš po krátkém čase s nimi spojený.
Typické toxické přesvědčení:
- „borelióza“ je můj nepřítel a velmi mi škodí
- nelze ji vyléčit
- jsem její obětí
- je to velmi nespravedlivé
- musím s ní bojovat
Typické zdravé přesvědčení:
- co když je borelie můj učitel?
- co když mi nechce nic špatného, pouze mi přišla oznámit důležitou informaci o mém nepochopení a stagnaci?
- co když nastartovala změny, na konci kterých budu spokojenější a šťastnější člověk?
- co když jí jednou za to budu vděčný?
- co když s ní nemám bojovat, ale ji pochopit?
- co když pak sama odejde a já budu zase v plném zdraví?
Při kterých z těchto přesvědčení cítiš méně stresu? Které mají léčivější účinky?
“Věci nejsou takové jaké jsou, ale jak je vnímáš“
Antonie De Saint-Exupéry
Ano, vím, teď mi řekneš, že se neumíš oklamat a že se musíme přece držet faktů a vědeckých výzkumů … Jenže ty se stále mění! Poznatek, co víme dnes, bývá obvykle zítra vyvrácen a nahrazen zcela novým!
Nedávno jsem například četl v knížce od známého světového LLMD (lyme literate medical doctor), který se tématem „borelióza“ zabývá již více než 25 let, že si myslí, že tyto patogeny mají i mnoho pozitivních vlastností v těle svého hostitele, jako například vliv na duševní rozvoj nebo podporu kreativity.
Kromě toho já nechci, aby sis lhal. Namlouvat si ze dne na den před zrcadlem mantru „jsem zdravý“ v období když tě všechno bolí by tě ještě více potopilo do mentality nemoci. To, co ti doporučuji, je postupné (plynulé) přelaďování z toxických přesvědčeni na zdravé. Na začátek doporučuji zpochybňovat staré toxické přesvědčení otázkou „co když?“. Později je nahradit zcela zdravými. Sleduj při tom své pocity.
Důležité je ještě pochopit, že toxické přesvědčení tě dávají mentálně do pozice bezbranné oběti bez možnosti ovlivnit situaci. Naopak zdravé přesvědčení ti otevírají možnosti jednat. Nelze být najednou obětí i vítězem! Můžeš si však vybrat.
Nezapomínej, že ne události, ale tvé přesvědčení a tím i reakce na ně formují tvou realitu. A tu můžeš mít plně pod kontrolou. Chceš?
Placebo / nocebo
Na principu přesvědčeni jsou také založeny vědecky dokázáne jevy jako placebo / nocebo, nebo Pygmalion efekt (sebenaplňující proroctví), které poukazují na to, že o čem si přesvědčen, to je v tvé realitě pravda a to se později velmi pravděpodobně promění i do fyzické podoby .
Přesvědčení mají dokonce až tak velkou sílu, že existuje pojem „infekce vyvolaná autosugescí“, kde zprávy a média vyvolají obavy z nemoci které způsobí, že se v těle vytvoří pro-zánětlivé bio-chemikálie, které zase oslabí imunitní systém tak, že se aktivují dosud „spící“ mikroby. Takže reklama na nějaký lék může být také zároveň pozvánkou k nemoci 🙂
“Ať už si myslíš, že to dokážeš, nebo nedokážeš, v obou případech máš pravdu!“
H. Ford
Všímavosť / energie
Oficiální definice slova „energie“ je schopnost konat práci. Každá změna vyžaduje energii. A energie jde tam, kam jde naše všímavost.
Už víme, že přesvědčení mají sebanapĺňajúcu schopnost. Avšak opravdovou energii (palivo) jim dodává až všímavost! Všímavost posiluje a naopak nevšímavost oslabuje.
Naše smyslové orgány přijímají z okolí přibližně 11 milionů bitů informací za sekundu. A to je obrovské množství. Abychom se z toho nezbláznili, mozek tyto informace filtruje a do vědomí propustí asi pouze 40 bitů za sekundu což je ca. 0,0004%.
Každý má svůj filtr (brýle reality) nastaven jinak a jsou to právě tvé přesvědčení, které rozhodují o tom, co bude vědomě zpracovány a co naopak vymazány. Tedy čemuž bude věnována pozornost a tím pádem i energie, které máme limitované množství.
“Energie jde tam, kam jde tvá všímavost!“
T. Robbins
Pokud máš přesvědčení, že lidé jsou zlí, opravdu na nich uvidíš zejména jejich špatné vlastnosti a nadále se v této spirále přesvědčení a všímavosti budeš utvrzovat (confirmation bias). Naopak pokud si přesvědčen o jejich dobrotě, zaručeně najdeš na každém člověku něco dobrého a později ještě více.
Totéž platí i o nemoci a věcech s ní spojenými. Pokud si přesvědčen, že si nemocný, zaměřil svou všímavost na testy, lékařů, články … upadá do spirály mentality nemoci a zapomeneš, že převážná většina tvých buněk v těle je stále zdravá. Přestaneš si je všímat a tím pádem podporovat. Asi víš, co se v takovém případě s nimi nakonec stane?
Problém je, že se nejedná o statický postoj, ale spíše o dynamické myšlenkové spirály, které mají schopnost vytvářet a přitahovat nové podobné myšlenky. Je to začarovaný kruh směrem ke zdraví, nebo k nemoci. Tak tedy co si jdeme všímat? Což je méně stresující? Televizní noviny, politika, nebo dobrá komedie? Diskusní fóra o „borelióze“ nebo přírodopisný seriál? 🙂
Oheň – příčina
Takže už známe trauma, jak významnou příčinu onemocnění. Řekli jsme si, jak prací s přesvědčeními a všímavosti dokážeme ovlivňovat svou realitu a tím i nejsilnější emoce jako je strach, hněv a smutek.
Už víme, že tímto zásadně redukujeme stres, který je absolutní překážkou v léčení. Pro zjednodušení jsme celý tento koncept příčin nazvali „oheň“. Snižovat oheň je relativně dlouhodobý proces. Každý krůček vpřed je však sladce odměněn podstatně lepším celostním zdravím, vztahy a celkovou kvalitou života. Jde o skutečný seberozvoj. Ideální stav je být na úrovni, kde choroba ani nevzniká (není oheň), nicméně faktem je, že každý z nás nějakou intenzitu „ohně“ má. Důsledkem toho je „zvyšování tlaku v kotli“. Pokud je „tlak“ moc vysoký, objeví se symptomy.
Para – důsledek
Dlouhodobou strategií je tedy snižování „ohně“ a krátkodobou je „vypouštění páry z kotle“. Kombinace těchto dvou strategií způsobí zvrat „léčebné spirály“ směrem ke zdraví a životu bez symptomů. Jak tedy „vypouštět páru“? Na toto téma existují stovky knížek, článků, teorií, protokolů, terapií a způsobů přírodní léčby boreliózy… Každý má však jiný stav onemocnění, jinou reakci na léčbu, takže je těžké najít univerzální řešení.
Jako první bych začal otázkou: jaké mám zdroje? Kolik mám peněz, času a kontaktů na ZKUŠENÉ ODBORNÍKY? Pokud máš dostatek těchto zdrojů, doporučuji jít „vypouštět páru“ pod dohledem těchto špičkových odborníků (lékaři, terapeuti, atd ..). Pokud jsou však tyto tvé zdroje značně limitovány (jako u většiny „borelikov“), budeme muset léčení symptomů trochu více zobecnit.
Iniciální diagnostika v podobě událostí, symptomů a testů je důležitá k určení základní zdravotní hypotézy. Avšak při limitovaných zdrojích doporučuji věnovat prostředky více samotné léčbě než diagnostice. Běžné testy jsou drahé a nepřesné – nedostatečně senzitivní a nespecifické. Navíc se zaměřují pouze na pár druhů patogenů ze stovek dalších netestovaných nebo vědou zatím neobjevených.
Nejčastější odpovědí běžných lékařů na zjištěnou „diagnózu“ je nasazení syntetických antibiotik, které v iniciální fázi infekce také považuji za úplně nejlepší řešení.
Rovněž iv chronické fázi „boreliózy“ mají antibiotika své opodstatnění a stále jsou jednou z najpotentnejších metod léčby. Tady už však jdeme do rizika spojeného s jejich delším užíváním (řádově v měsících až letech) a potencionální léčebnou neúspěšnosti (cca. 50%). Je to takový malý vabank. Sázka na jednu kartu. Hop nebo trop. Buď zaberou a velmi ti pomohou, nebo nezaberou a budeš muset řešit jejich následky zejména v podobě „rozbité“ mikrobioty, snížené imunity a všech důsledků s tím spojených, včetně zvýšeného rizika rozmachu dalších patogenů a onemocnění.
Avšak když čteš tyto řádky, pravděpodobně podobnou antibiotickou léčbu již máš za sebou. Tak proč se stále necítíš dobře? Co když tvůj aktuální problém není pouze bakterie? Co když je to virus, protozoa, plíseň, nebo něco úplně jiného, o čem moderní medicína ani netuší?